Show More

 

© 2015. Proudly created with Wix.com

Search
  • Jana Knapová

Finále světového poháru, Arosa SUI


ALL THE INFO

TV long

TV middle

TV sprint mixed relay

z článku pro Jantar:

..pojďme dál. O týden později Tě čekaly větší kopce - závěrečná série Světového poháru v alpském terénu ve švýcarské Arose. Přibliž čtenářům Jantaru terén lesních disciplín.

To bylo maličko jiné kafe, než MČR na klasice. Závody se běželi ve zmíněném středisku Arosa, terén klasiky byl v rozmezí 1600 - 2200 m.n.m. Jak terén vypadal asi nejlépe vystihne mapa, na které bylo zhruba stejné množství bílé jako žluté barvy, takže část tratě vedla již nad hranicí lesa. Terén byl logicky velmi kopcovitý. Parametry dámské trati byly 8,8km a 525m převýšení, vítězka to šla bez pár vteřin 80 minut. A přestože se během trati hodně sbíhalo, párkrát jsem lezla doslova po čtyřech. V rámci jedné volby postupu jsem si dala 100 výškových metrů na zhruba 200m a nepamatuji si, kdy jsem si na orienťáku naposledy málem vypíchla oko o stéblo trávy.

Ale byla to nádhera!

Na klasice jsi zaběhla velmi dobře - 16. místo. Jak si ho ceníš?

Výsledku si cením. 16. místo v závodu SP zní skvěle. Co se týče výkonu, je to slabší. Vím, že tam byly značné rezervy, takže s tím nemůžu být tak úplně spokojená.

Krátká trať Ti ale nevyšla. Co se stalo?

No, na rovinu, middle byl z mé strany naprostý provar. Jednak jsem byla zničená fyzicky, ale to byli všichni, kdo předchozí den běželi klasiku. Ale hlavně jsem se nedokázala srovnat a dělala jsem velké i řadu menších mapových chyb. Snažila jsem se to v průběhu závodu několikrát zvrátit, ale nepodařilo se mi to. Mrzí mě to, i z toho důvodu, že ten middle byl fakt pěkný, zajímavá a hodně mapově technicky náročná trať, hezký terén. Na druhou stranu mě to zas namotivovalo do dalšího tréninku a snažení, což je fajn.

Na sprintové štafety napadl sníh. Závod v kopcovitém terénu městečka Arosa se pro nás vyvíjel dobře, celkově z toho bylo moc pěkné 4. místo. Ty jsi finišovala - popiš nám trochu ten pocit běžet s hvězdami světového OB.

Kde začít? Sníh napadl, z toho jsme měli všichni vánoce. Ale než vyběhl třetí úsek oteplilo se natolik, že ve městě zas skoro všechen roztál, takže to nakonec nedělalo žádné možné problémy.

Já jsem na trať vybíhala s větším odstupem za vedoucími Švýcary a s malým odstupem za druhým Finskem. Finku Merju Rantanen jsem docvakla poměrně záhy, kdy v úvodu působila trochu nejistě a já mohla využít jejích zaváhání a kliček. Na průběhu arénou jsem se dokonce dostala před ní, ale záhy nás doběhla Švédka Annika Billstam, po chvilce šla do čela a udávala jak tempo, tak nám usnadňovala mapování. Tím bohužel pro mě i eliminovala váhání Rantanen. Bylo vidět, že všechny už máme maximálně dost z předešlých závodů a mně začalo docházet asi o maličko víc. Zhodnotila jsem situaci a došla k závěru, že nemám na to, je porazit fyzicky, tak jsem zkusila poslední možnost, a to jinou volbu postupu v závěru, která ale byla ve výsledku rovnocenná, takže jsem si nenaběhla žádný náskok, naopak. Prostě už nebylo kde brát sílu a zrychlení na finiš. Předchozí náročné závody a nadmořská výška se na nás všech asi dost podepsaly.

Jo a vlastně zodpovědět dotaz na pocit běžet s hvězdami bych málem zapomněla. Když se závodí, nemůžete myslet na to, kdo stojí proti vám. S Merjou a Annikou jsme sváděly boj z posledních sil, kde nebyl prostor pro respekt, ale myslím, že jsme si všechny tři závod užily. Ten den byly, bohužel pro náš český tým, obě lepší, než já. A jestli to byl poslední závod světového poháru v kariéře Anniky, tak to tak možná mělo dopadnout a my si počkáme na příští rok ;)

#worldcup2015 #worldcup #weltcup #arosa #orienteering

26 views